Příběh Tomáše, jehož příběh je jasným důkazem toho, že v životě se člověk nemá nikdy vzdávat. Počáteční problémy s hledáním práce a stesku po domově ustaly a nyní si užívá akcí se spolužáky a objevování australských krás.
O tom, že očekávání jsou někdy zcela jiná než realita, a že jsou zkrátka věci, na které nemyslíme do doby, než si je sami zažijeme. Například to, že v Austrálii je i jiné počasí než tropické třicítky…
Můžeš se nám, prosím, krátce představit?
Sup mates! Jmenuji se Tomáš. Momentálně se nacházím v Melbourne, kam jsem se rozhodl odjet hlavně pro zlepšení angličtiny, poznání nových lidí, kultury a prohloubení mé cestovatelské vášně. Mezi mé záliby patří kromě cestování také sport, hudba, dobré jídlo a čas strávený v dobré společnosti.
Děkuji za nabídku rozhovoru a doufám, že následující řádky třeba pomůžou někomu, kdo by se do Austrálie chystal.
Proč sis vybral právě Austrálii? Byla i jiná místa, která jsi pro svůj zahraniční pobyt zvažoval?
V maturitním ročníku jsem se rozhodoval, jestli být ovocem do Jogobelly, jít na vysokou, nebo jestli seskočím z pece tzv. „na Honzu“ a na nějakou dobu vyrazím studovat a poznat svět, což byl vždy můj sen. Austrálie mi přišla ze všech anglicky mluvících zemí nejsympatičtější.
Teď by instinkt čtenáře jistě čekal rozsáhlý odstavec o tom, jak jsem si vybral Austrálii a odletěl, nicméně tehdy ještě nebyl ten správný čas…
Rozhodl jsem se totiž jít na VŠ v Plzni, mém milovaném rodném městě. Tu jsem úspěšně nedokončil a svůj život zasvětil kariéře. Měl jsem fajn práci, kam jsem chodil rád, a tak jsem celkově na svůj sen tak nějak zapomněl.
Uplynulo přesně 6 a čtvrt roku od úspěšně složené zkoušky dospělosti a přeci jen tyto řádky píši z australského Melbourne. Nebudu tady popisovat celou tu cestu, to by vydalo na knihu. Takže abych neodbíhal od otázky – jiná místa jsem nezvažoval. Zkrátka jsem tak nějak vnitřně věděl, že Australia is the place to be. Dokonce se mi o Austrálii zdál ne jeden sen. Tak jsem tu.
Jaký druh víza máš? Pomáhal ti někdo s jejich zařizováním?
Jsem tu na studentská víza a chodím každý den do školy. Se vším mi pomáhal Vlasta Tichý z Kukabary a rozhodně mohu jeho služby doporučit.
V současné době žiješ v Melbourne – doporučil bys ostatním toto město pro dlouhodobý pobyt? Navštívil si nějaká zajímavá místa v něm a jeho okolí?
V Melbourne žiji čtvrtým měsícem, což je krátká doba na to, dělat nějaké závěry. Zvlášť, když jsem přijel na zimu, která je tady opravdu nepříjemná.
Roční období je zde přesně opačně, a tak v Česku skončila zima, a já se těšil do tropického ráje. Jenže v Melbourne je v zimě všechno, jen ne tropický ráj. Nezbývalo než se klimatu přizpůsobit a koupit teplou bundu, kterou jsem samozřejmě před svým odjezdem nepovažoval za důležitou a bral ji jako zbytečnost zabírající místo v kufru.
Kromě počasí, které dokáže být občas fakt bláznivé, je Melbourne skvělé místo. Zrovna nedávno bylo opět zvoleno po Vídni druhým nejlepším městem pro život na světě.
V okolí města jsem zatím byl ve Wilsons Promontory NP, který je naprosto úžasný. Je to nejjižnější národní park Austrálie a člověk tam může nad panenskou přírodou, poskakujícími klokany a fascinujícími plážemi zalitými zapadajícím sluncem, oči nechat. Jsou to zhruba tři hodiny od Melbourne, takže určitě doporučuji s partou lidí půjčit karavan a minimálně na prodloužený víkend si park projet.
U Australských firem, provozujících půjčovny aut, campervanů či karavanů, lze občas narazit na relocation deals, kdy potřebují přemístit vůz z bodu A do bodu B. Někdy člověk dokáže najít opravdu zajímavé nabídky, při kterých lze ušetřit dost peněz. Takto jsme si s kámošem půjčili auto na Gold Coast a projeli tak skoro 2000 kilometrů po východním pobřeží, přes Sydney zpátky do Melbourne.
Určitě se ještě chystám na spoustu tripů, nyní začíná jaro, a tak už se těším na víkendové výlety. V plánu mám určitě Tasmánii, Great Ocean Road, Grampians NP. Před svým odjezdem domů bych se ještě rád podíval do západní Austrálie či na Great Barrier Reef.
Máš studentská víza – jaký kurz studuješ? Dokázal bys popsat, co je cílem kurzu?
Zatím jsem chodil na kurz Business English, který mě velmi bavil. Cílem kurzu je naučit studenta byznysové terminologii i jej lehce zasvětit do světa byznysu v Austrálii. Kurz je plný reálných situací, které člověka mohou ve světě práce potkat. Přes každotýdenní krátké prezentace, kde má student možnost si stoupnout před dalších 10 lidí a v jiném než mateřském jazyce prezentovat své myšlenky, až po různé životní situace jako pracovní pohovory nebo meetingy, kdy je třeba se jako skupina 3-5 studentů dopracovat k závěru na němž se shodne každý.
Nyní budu začínat kurz další – CAE Cambridge English, který bych za tři měsíce měl zakončit mezinárodně uznávanou zkouškou.
Zvládáš při studiu pracovat? Kolik hodin týdně zhruba strávíš ve škole a v práci?
Jasně, že zvládám. Život v Austrálii je velmi drahý,takže pokud člověk nechce žít asketickým způsobem života, v práci stráví dost času. Není to žádný med. Pokud si člověk zvolí denní studium jako já, musí se otáčet. Hned po škole většinou mažu do práce, přijdu večer a další den zase to samé. Neznám moc lidí ze školy, kteří by nepracovali o víkendech, stejně jako já.
Pokud se člověk rozhodne pro odborný kurz, většinou chodí do školy 1-2x týdně a má tak celkově o dost větší pohodičku, dokáže si vydělat více a zároveň má i více volného času.
Jak obtížné je sehnat práci? Mohl bys nám říci, jakým způsobem sis práci hledal?
Myslím si, že největší roli při hledání práce hrajou dva faktory – štěstí a snaha. Znám lidi, co našli práci po týdnu, znám lidi co jí našli po dvou až třech měsících. Já svou první práci našel zhruba po měsíci a štěstí mi tedy ze začátku opravdu nešlo naproti.
Než se na mě obrátilo, rozdal jsem osobně přes 100 životopisů, snažil se konstantně žádat o práci přes různé online platformy jako Seek či Gumtree. S každým, koho jsem potkal jsem se o tom, že sháním práci bavil.
První práce byla na Queen Victoria Market, kde jsem přes kámoše dostal možnost servírovat každou středu na night marketu polévku do bochníku chleba. Hledal jsem dál a dál a snaha a trpělivost se vyplatila, až jsem se dostal do stádia, kdy mám tři práce a podle mojí časové dostupnosti je přes týden střídám.
Rada, kterou bych rád poskytl všem potenciálním žadatelům o práci v hospitality, kteří nemají žádné zkušenosti – přistupte ke svému životopisu kreativně. Pokud jste třeba, jako já, poslední roky života strávili kancelářskou prací, nikoho to tady nezajímá. Jsou tady další desetitisíce studentů, kteří zkušenost mají a zaměstnavatel dá vždy přednost jim. Práce se na mě začala lepit až v momentě, kdy jsem svému životopisu poskytl upgrade.
Při hledání práce je důležité být sebevědomý a byť je to nepříjemné, nebát se oslovit každého a nevzdávat se. Občas to může být náročné na psychiku. Jít třeba po čtyřech hodinách chození po městě do třicátéhopátého podniku a znovu se zeptat. Já si právě tímto způsobem našel svou první stálejší práci.
Byl jsem unavený a demotivovaný. Ptal jsem se sám sebe, proč jsem nezůstal v čechách a už jsem šel na vlak. Pak jsem si řekl že tohle vítězové nedělají, otočil jsem se a řekl jsem si, že se zeptám pro dnešek ještě na posledním místě a druhý den mi volali, ať přijdu na zkoušku, osvědčil jsem se a další den nastoupil. Takže buďte trpěliví. Když se člověk snaží a chce práci najít, vždy ji najde!
Máš v Austrálii přátele? Jak jsi se s nimi seznámil? Jsou mezi nimi nějací Češi?
Ano, seznámil jsem se zde se spoustou lidí z celého světa, nejvíce kámošů mám asi ze školy, převážně z Brazílie. Také jsem zde krátce po příjezdu začal chodit do gymu, kde téměř každé ráno před školou chodím na tréninky Jiu jitsu. Díky tomuto úžasnému bojovému umění mám možnost každý den pokecat po tréninku s fajn místními lidmi.
Z Česka tady zatím moc lidí neznám. Mám jednoho kamaráda, co bydlí v Torquay (surfařské městečko kousek od Melbourne) a už se těším, jak se na víkend s přicházejícím letním počasím seberu a pojedu za ním na surfovej chill.
Žádné bližší vztahy jsem zde ale zatím nenavázal, řekl bych že to vyžaduje nějaký čas a tak jsem vždy rád, když si mohu zavolat s rodinou a kamarády z Čech.
Myslíš, že ses v angličtině zlepšil? V čem konkrétně? Co ti ke zlepšení jazyka pomáhá?
Tak určitě. I když občas, když se člověk baví s některými Australany, si říká co to je za jazyk. Tento týden jsem se zakecal s borcem ze Skotska a to je taky skvělý způsob, jak si snížit sebevědomí. Když už si člověk říká, že tak nějak rozumí všem, vyvede ho to z omylu.
Řekl bych, že Melbourne je na angličtinu super v tom, že je extrémně multikulturní. Každý den v práci přijdu do styku se stovkou zákazníků a řekl bych, že z toho je tak 40% lidí různých národnosti a člověk tak slyší milion rozdílných přízvuků.
Ze začátku jsem ale fakt trpěl, jelikož jsem doma ve své práci angličtinu nepoužíval. Mluvil jsem jen na cestách, které trvaly pár týdnů v roce. Chvilku trvá, než se člověk adaptuje. Musí tomu jít ale naproti. Znám spoustu lidí, kteří si sem přijedou zlepšit si angličtinu a mimo 4 odsezené hodiny ve škole si anglicky maximálně tak objednají kafe v kavárně a jinak mluví jen svým rodným jazykem. V tom máme my češi výhodu, že jsme tak malá země, že zde je opravdu rarita na krajana narazit.
Co mi pomáhá? Mimo školu jsem ve volném čase zatím přečetl knížku v angličtině, začal jsem sledovat některé australské zprávy a většinou si každé ráno ve vlaku přečtu, co je nového. Skvělou formou na poslouchání australského přízvuku je najít si podcast, který člověka zajímá a alespoň chvilku si ho denně pustit do uší (občas si pustím The Daily Talk show – dva kluci přímo z Melbourne). Nesmím opomenout Netflix, to je skvělá forma prokrastinace. Obecně pomáhá hlavně se nebát oslovit každého, většina lidí jsou tu přátelští a rádi prohodí s každým pár slov.
Každopádně pořád jsem docela sebekritický rozhodně musím zapracovat na writing skills.
Jsem zvědavý, jak se úroveň angličtiny zase zvedne po, doufám, úspěšné zkoušce CAE. Obecně se říká, že člověk nejvíc pocítí ten posun až po návratu domů.
Děkuji za pozornost a jsem sám zvědavý, jak budu hodnotit toto australské dobrodružství na konci svého pobytu.
Tomáši, moc děkujeme za Tvůj čas. Přejeme ti úspěšné složení CAE zkoušky a spoustu radostných chvil. Snad brzy odložíš svou novou zimní bundu a vydáš se na zajímavé cestovatelské dobrodružství.
Sdílejte s námi i vaše příběhy! Zejména ty s vaší zkušeností při hledání práce.
