O tom, že věk je jenom číslo nám povypráví odvážná Ivana, která strávila tři týdny cestováním po Austrálii. Pobývala ve velkoměstech i v samotné poušti, kde trávila noci spaním pod širákem. K protinožcům se vydala po sedmdesátce, bez znalosti angličtiny a úplně sama.
Můžeš se nám, prosím, krátce představit?
Jmenuji se Ivana. Je mi 74 let a pocházím z východních Čech. Od šesti let se zabývám hudbou. V patnácti letech jsem nahrála své skladby na gramofonové desky a hrála v kapele. Hudba mě naplňuje společně s mými dalšími koníčky – vyučováním a cestováním.
Cestuješ hodně? Co tě na cestování baví? Jsou nějaká místa, kam by ses v budoucnu ráda podívala?
Cestování miluji. Procestovala jsem téměř celou Evropu. Měla jsem touhu vycestovat i za oceán, což se mi podařilo. Byla jsem v Americe, Japonsku a nakonec jsem zavítala i do Austrálie.
Na cestování mě nejvíce baví poznávat životy lidí různých národností, místní kulturu a krajinu. Fascinuje mě porovnávání životních úrovní – zejména chudoba a bohatství. Ráda se také během svých cest zajímám o umění.
Ačkoliv jsem v minulosti navštívila hodně míst, stále jsou místa, kam se chci podívat. Mým velkým snem jsou Arabské Emiráty, zejména kvůli místní architektuře a modernosti.
Jak dlouho jsi zvažovala odlet do Austrálie? Proč sis vlastně vybrala právě tuhle destinaci?
O Austrálii jsem uvažovala celkem dlouho. Studovala jsem tento světadíl na mapě, ale připadalo mi tak nějak nemožné se do něho dostat. Sledovala jsem dokumenty v televizi, četla knihy a divila jsem se tomu, kolik krás se v této zemi nachází.
Jednoho dne jsem od své vnučky obdržela pozvání na návštěvu. V té době totiž studovala v Melbourne. Dlouho jsem neváhala a s vnučkou jsem se zkontaktovala. Během pár dní jsme již sháněly letenky a víza. Míra natěšenosti stoupala.
Jaký druh víza jsi měla? Jak probíhalo vyřízení víz?
do Austrálie jsem si zařídila přes internet. Jelikož jsem u protinožců strávila necelý měsíc, stačila mi turistická víza. Za žádost jsem nic neplatila a během pár hodin jsem měla potvrzenou žádost v e-mailové schránce. Tu jsem si vytiskla a společně s pasem měla vždy u sebe.
Jak se na to, že letíš takhle daleko, tvářili přátelé a rodina?
Když jsem oznámila svým přátelům, že se chystám na druhý konec světa, nikdo tomu nechtěl věřit. Přátelé mě považovali za blázna. Každý mi záviděl můj bezproblémový zdravotní stav, kondici a odvahu.
Syn mě podceňoval a myslel si, že se ztratím. Zejména, když jsem mu řekla, že letím přes Peking. Přiznávám, že letiště mě svou velikostí překvapilo a chvílemi jsem si připadala jako v bludišti, ale vše jsem zvládla. A to i bez angličtiny.
Jaké bylo cestování bez znalosti angličtiny? Nebála ses? Jak ses domluvila na letištích, na imigračním oddělení a v běžném životě?
Problém s angličtinou jsem vůbec neřešila, umím rusky a právě ruštinu jsem během své cesty používala, když bylo potřeba.
Překvapili mě lidé na letišti v Pekingu, kteří anglicky nerozuměli, i když jsem se s nimi snažila komunikovat skrz svou česko-anglickou aplikaci v mobile. Na imigračním se mě nikdo na nic neptal a po Austrálii jsem se pohybovala s vnučkou, která řešila veškerou komunikaci.
Austrálii jsi navštívila v době jejich zimního období. Jaké počasí jsi po dobu tvého pobytu zažila? Kolik dní jsi vlastně v Austrálii strávila a jaká místa jsi za tu dobu navštívila?
Ačkoliv byla v Austrálii zima, teploty neklesly pod 18°C. Čím víc na severu jsem byla, tím teplejší a slunečnější počasí bylo. V Sydney jsem se koupala na Bondi a Manly Beach. Takovou zimu bych si přála i u nás. Zažila jsem slunečné, ale i deštivé dny. Naštěstí Austrálie nabízí spoustu možností pro oba typy počasí.
V Austrálii jsem strávila tři týdny a procestovala čtyři státy. Navštívila jsem Melbourne, Sydney, Brisbane a Ayers Rock se známým místem Uluru.
S kým jsi v Austrálii cestovala? Jaké dopravní prostředky jsi při cestování užívala?
Po Austrálii jsem cestovala s vnučkou. Společně jsme vytvořily program, abychom viděly co nejvíce míst a zároveň si náš výlet užily.
Díky velikosti této země jsme využívaly zejména leteckou dopravu – společnosti JetStar a Tiger Airlines. Veřejná doprava v Sydney pokryje téměř všechna místa, takže jsme využívaly zejména autobusy a vlaky. Veřejná doprava v Melbourne dokonce nabízí některé okruhy v centru města zadarmo. V Ayers Rocks jsme strávily čtyři dny poznáváním místní přírody s mikrobusem v rámci skupinového zájezdu.
Jaká místa doporučíš navštívit ostatním? Která tě oslovila nejvíce a proč?
Místo, které mě poznamenalo nejvíce bylo Ayers Rocks. Zúčastnila jsem se čtyřdenní trasy společně s dalšími deseti lidmi. Konkrétně s mou vnučkou a lidmi ve věku do 30 let. Jak jsme v průběhu „tour“ dozvěděly, výlet s agenturou, se kterou jsme strávily tyhle čtyři dny, byl určen pro lidi do 40 let.
Proč pouze do čtyřiceti jsem pochopila hned první večer, když jsem zjistila, že budu tři noci spát pod širým nebem a většinu dne budu trávit chozením zejména po kamenitých a písčitých cestách. No, nakonec jsme tedy vytvořili skupinu s jedenácti lidmi – dvacetiletí, třicátníci a já. Musím ale říct, že jsem si mladou společnost užívala. Věk je totiž jenom číslo a já si na to svoje opravdu nepřipadám…
Jak na tebe působili Australané?
Chování lidí bylo slušné. Všichni se usmívali a byli ochotní. Při návštěvách muzeí, knihoven a informačních center nám vycházeli zaměstnanci vstříc. Vždy nám pomohli s úsměvem na tváři. Doslova. V dopravních prostředcích jsou lidé ukáznění, slušní a udržují čistotu. Lidé se chovají slušně i k bezdomovcům, se kterými se setkáte ve větších městech poměrně často.
Doporučila bys svým vrstevníkům návštěvu vzdálené Austrálie? Na co by se měli před případnou cestou připravit?
Všem bych cestu doporučila. Pokud se nemohou do Austrálie fyzicky vydat, doporučuji se o tuto zemi alespoň zajímat a zjistit si o této zemi informace.
Ivano, moc děkujeme za motivující rozhovor a přejeme další bláznivé cestovatelské zážitky.
Měli byste odvahu vycestovat do cizí země bez znalosti jazyka? Čeho byste se obávali nejvíce? Sdílejte s námi vaše názory.
